ISO 50005 - Zavedení systému managementu hospodaření s energií

OBSAH

• ISO 50005 - čtyřúrovňový model vyspělosti
• ISO 50005 a její praktické přílohy A a B
• Finanční kompenzace při obchodování s emisemi z paliv (pouze EU/Německo)
• Další právní pozadí (pouze EU/Německo)
• Zavedení energetického managementu s ISO 50005 - závěr
• Co pro vás můžeme udělat

Zavedení systému energetického managementu (EnMS) vyžaduje zpočátku úsilí. Při zavádění musí podnik vyčlenit energetický tým, který bude jinde chybět. Navíc jednoduché změny, jako jsou úpravy procesů nebo školení, obvykle ke zlepšení energetické náročnosti nestačí.

Poměrně často je potřeba investovat do nové, účinnější technologie. Zde může pomoci spolehlivý výpočet ziskovosti založený na normě EN 17463 (VALERI).

Na tomto pozadí není překvapivé, že se organizace vyhýbají zavádění komplexního systému EnMS podle normy ISO 50001 a nadále se spoléhají na svůj předchozí, často spíše nestrukturovaný přístup. Podporu pro implementaci poskytuje nová norma ISO 50005, která byla v angličtině vydána v roce 2021 (ISO 50005:2021).

Příručka, která nemůže být certifikována, umožňuje uživatelům šetrný, postupný úvod do energetického managementu. V ideálním případě to později vede k zavedení plně komplexního systému řízení v souladu s normou ISO 50001. Norma ISO 50005 je v souladu s mezinárodní normou ISO 50001:2018, ale nepokrývá všechny požadavky energetické normy.

ISO 50005 - Čtyřúrovňový model vyspělosti

Nová příručka ISO 50005 je založena na přístupu postupného zavádění s dvanácti prvky, příslušnými jednotlivými tématy a čtyřmi úrovněmi vyspělosti pro každý prvek. Obsah požadavků se vztahuje k odpovídajícím částem normy ISO 50001.

V první fázi podniky zjišťují svůj současný energetický stav. To jim umožní určit úroveň, na které mohou vstoupit do energetického managementu. Na tomto základě si stanoví konkrétní cíle přizpůsobené příslušné situaci podniku, aby mohly neustále zlepšovat svou energetickou náročnost.

Norma ISO 50005 je tedy také účinným nástrojem pro realistické sebehodnocení úrovně vyspělosti organizace v oblasti energetiky.

Čtyři úrovně vyspělosti podle normy ISO 50005

Čtyři úrovně vyspělosti, které na sebe navazují, jsou popsány v článku 4 normy ISO 50005:

Úroveň 1 - Umožnění

• Žádné systematické postupy energetického managementu

Úroveň 2 - Zlepšení

• Zavedená energetická politika
• Zavedený energetický tým
• Analýza údajů o spotřebě energie a nákladech na energii
• Vyhodnocení možností úspor energie
• Zavedeny sporadické systematické postupy řízení spotřeby energie

Úroveň 3 - Vznik

• Systematické postupy energetického managementu
• Strategické řízení energie
• Zlepšení monitorování a hodnocení
• Dodržování právních předpisů jako požadavku EnMS
• Učící se organizace

Fáze 4 - Zavedení

• Neustálé zlepšování EnMS
• Neustálé zlepšování energetické náročnosti
• Zavedení základních prvků normy ISO 50001
• Připravenost na analýzu nedostatků směrem k ISO 50001

Například: Bod 5.4

Prvek 4 - Energetické hodnocení, téma Významné využití energie (SEU).

Dvanáct prvků

Dvanáct základních prvků normy ISO 50005 vychází z mezinárodní normy ISO 50001.

Prvek č. a název
Prvek 1 Kontext organizace
Prvek 2 Vedení
Prvek 3 Zdroje
Prvek 4 Energetické hodnocení
Prvek 5 Ukazatele energetické náročnosti a výchozí energetické hodnoty
Prvek 6 Cíle, energetické cíle a akční plány
Prvek 7 Kompetence a informovanost
Prvek 8 Provoz a údržba
Prvek 9 Zadávání zakázek a projektování
Prvek 10 Proces předávání a usměrňování dokumentovaných informací
Prvek 11 Monitorování, měření, analýza a vyhodnocování výkonnosti v oblasti energetiky
Prvek 12 Posuzování a zlepšování managementu

Ustanovení 5 normy přiřazuje jednomu tématu každého prvku kritéria, která odpovídají výše uvedeným čtyřem úrovním vyspělosti z hlediska stupně dosažení. Kritéria na sebe navazují a uvádějí, co musí organizace udělat, aby dosáhla jednotlivých úrovní vyspělosti. Pokud není uvedeno žádné kritérium, nehraje příslušné téma v klasifikaci žádnou roli.

Splnění požadavků úrovně 4 již znamená vyšší úroveň energetické účinnosti. Zde může analýza mezer naznačit, které kroky jsou ještě nutné k dosažení úrovně plně komplexního, certifikovatelného systému řízení podle normy ISO 50001.

Přílohy normy ISO 50005 jsou praktické

V příloze A normy ISO 50005 je pro každý z dvanácti základních prvků uvedena široká škála příkladů pomoci a implementace. Díky tomu je pro podniky mnohem snazší určit, jaký status energetické účinnosti se jich týká, a zavést postupná opatření k neustálému zlepšování energetické náročnosti.

Příloha B podrobně popisuje kritéria pro jednotlivé úrovně a poskytuje propojení mezi oddíly a pododdíly normy ISO 50001 a příslušnými prvky. Toto srovnání je obzvláště užitečné, protože příručka není strukturována podle struktury vysoké úrovně (HLS). To ztěžuje přímé srovnání s články a požadavky z normy ISO 50001:2018 - například pro analýzu nedostatků.

ISO 50005 - finanční kompenzace v případě obchodování s emisemi z paliv

Norma ISO 50005 má také politický význam: například v Německu mohou mezinárodně působící společnosti, které působí v odvětví, jež je obzvláště postiženo problematikou úniku uhlíku* a které jsou znevýhodněny obchodováním s emisemi paliv, získat finanční kompenzaci. To je stanoveno v " nařízení o úniku uhlíku SESTA - BECV" z 28. července 2021. Jedním z předpokladů je, že dotčené podniky zavedly systém energetického managementu, a tedy realizují úsporná opatření, která vedou ke snížení spotřeby energie a jejich emisí skleníkových plynů.

*Únik uhlíku → Přesun_{emisí CO2,} na které se vztahuje evropský systém obchodování s emisemi, do zemí mimo EU s cílem obejít evropské požadavky na emise skleníkových plynů.

Pro společnosti, které spotřebují méně než 10 GWh energie z fosilních paliv ročně, je možnou protihodnotou pro získání kompenzace prokázání systému EnMS podle normy ISO 50005 (úroveň 3). Důkaz o offsetu musí být potvrzen auditorským orgánem, jako je například DQS.

Další právní podklady (pouze EU/Německo)

Zákon o financování energetiky (EnFG)

Zákon o financování energetického obratu v elektroenergetice prostřednictvím plateb spolkové vlády a vybírání poplatků.

Tento zvláštní vyrovnávací režim je výjimečným ustanovením, podle něhož mohou podniky s vysokými náklady na elektřinu a další oprávněné subjekty obdržet horní hranici poplatků1 za elektřinu, aby byla zajištěna konkurenceschopnost. Základem je od 1. ledna 2023 zákon o financování energetiky.

Cílem zákona je sjednotit limity výše odvodů splatných v odvětví elektřiny a spojit je do jednoho zákona. Nahrazuje předchozí úpravu "zvláštního vyrovnávacího režimu" v EEG (zrušení § 63 EEG). Oddíl 28 a následující EnFG obsahuje hlavní nové předpisy pro podniky s vysokými náklady na elektřinu.

Cílem zvláštního vyrovnávacího režimu je i nadále omezit poplatky*, které mají platit podniky s vysokými náklady na elektřinu, aby byla zachována mezinárodní konkurenceschopnost.

*Poplatky = poplatek KWKG plus poplatek za offshore sítě, poplatek EEG byl od července 2022 zrušen.

Kompenzace cen elektřiny (SPK)

Vyplácení podpory podnikům s vysokou spotřebou elektřiny na kompenzaci nepřímých nákladů na_CO2; směrnice z 24. srpna 2022.

Podle čl. 10a odst. 6 směrnice 2003/87/ES, ve znění ze dne 14. března 2018, mohou členské státy poskytnout státní podporu ve prospěch odvětví nebo pododvětví, u nichž se má za to, že jim hrozí značné riziko úniku uhlíku v důsledku nákladů na emise skleníkových plynů přenesených do ceny elektřiny, s cílem kompenzovat tyto náklady.

Řešením rizika úniku uhlíku je sledován environmentální cíl, neboť při neexistenci závazné mezinárodní dohody o snižování emisí skleníkových plynů je cílem podpory zabránit zvýšení globálních emisí skleníkových plynů způsobených přemístěním výrobních činností mimo Evropskou unii.

Kompenzace cen elektřiny tedy slouží také k dosažení cílů směrnice 2003/87/ES. Aby se snížilo riziko přemístění výrobních činností mimo Evropskou unii, poskytuje tato směrnice podporu na kompenzaci nákladů na emise skleníkových plynů přenesených do ceny elektřiny.

Požadavky z hlediska SPK

Jako požadavek SPK se zde pro kompenzaci ceny elektřiny uplatňuje také EnMS podle ISO 50001, environmentální management podle EMAS a ISO 50005. Jsou požadovány následující investice do opatření na zvýšení energetické účinnosti:

Od roku 2021 do roku 2024 včetně: Investice do opatření ke zvýšení energetické účinnosti s dobou návratnosti max. 1 rok. 3 roky. Výše investic musí odpovídat součtu podpory od roku 2021 do roku 2024, pokud byla identifikována dostatečná opatření.

Od roku 2025: Investice do opatření ke zvýšení energetické účinnosti s dobou návratnosti max. 20 let. 3 roky. Výše investice musí odpovídat celé podpoře z předchozího roku za předpokladu, že byl identifikován dostatek opatření. Pokud je do opatření investováno méně než 50 % částky podpory, musí být opatření vyhodnocena metodou čisté současné hodnoty podle DIN EN 17463, jak je uvedeno v § 11 BECV.

Zavedení energetického managementu podle ISO 50005 - Závěr

Norma ISO 50005 je návodem pro postupné zavádění plně komplexního systému energetického managementu, který je určen zejména malým a středním podnikům a orgánům veřejné správy. Jádrem mezinárodní normy je dvanáct prvků, které vycházejí z normy ISO 50001 a jsou obsahově zjednodušeny. Odpovídajícím jednotlivým tématům je přiřazena úroveň vyspělosti od 1 do 4 v závislosti na míře jejich naplnění.

Dosažením úrovně 4 u všech prvků se společnost poměrně výrazně blíží úrovni účinného systému řízení. K jejímu dosažení v plném rozsahu je třeba provést analýzu nedostatků a zjištěné nedostatky odstranit.

Například v Německu: Pokud společnost splňuje úroveň 3 směrnice, může to sloužit jako důkaz pro finanční kompenzaci na základě nařízení o úniku uhlíku BECV.

DQS - váš certifikační partner

Společnost DQS je akreditována společností DAkkS pro všechny běžné normy systémů řízení, jako jsou ISO 9001, ISO 14001, ISO 45001 nebo ISO 50001. V rámci přípravy na certifikaci může předběžný audit sloužit jako úvodní hodnocení výkonnosti, které umožní identifikovat silné stránky a potenciál ke zlepšení.

U rozsáhlejších certifikačních projektů je plánovací schůzka cennou příležitostí k seznámení se s DQS a jejími auditory. Následná analýza systému (audit 1. fáze) slouží k zaznamenání vašeho systému řízení s jeho procesy, předpisy a dokumenty. Při certifikačním auditu (audit fáze 2) probíhá vlastní posouzení systému. Pokud jsou splněny všechny požadavky normy, obdržíte od DQS mezinárodně uznávaný certifikát.