Směrnice o náležité péči o udržitelný rozvoj podniků (CS3D) se blíží - přehled a časový harmonogram

Když se 14. prosince 2023 ráno zástupci Evropského parlamentu (EP) a Rady Evropské unie (Rada) dohodli na závazné verzi směrnice o náležité péči v oblasti udržitelného rozvoje podniků (CS3D neboli CSDDD), všichni předpokládali, že formální přijetí bude jen formalitou. Nicméně 15. ledna 2024 přijala Svobodná demokratická strana Německa (FDP) předsednické usnesení, aby "zastavila směrnici EU o dodavatelském řetězci a zabránila byrokratickému vyhoření".^[1] V důsledku odmítavého postoje FDP se německá vláda ve Výboru stálých zástupců Rady (COREPER) zdržela hlasování, protože se nemohla interně dohodnout na společném hlasování. V důsledku toho belgické předsednictví Rady odložilo hlasování plánované na 9. února, protože výhrady měla i Francie a většina pro směrnici o dodavatelském řetězci byla zpochybněna.

Když se na zasedání COREPERu dne 28. února rovněž nepodařilo dosáhnout většiny pro tento projekt, belgické předsednictví Rady zprostředkovalo mezi členskými státy, které byly ochotny směrnici CS3D schválit, verzi, aby bylo dosaženo potřebné kvalifikované většiny, tj. schválení nejméně 15 zeměmi EU, které představují nejméně 65 % obyvatel EU, čehož bylo následně dosaženo na zasedání dne 15. března. Dne 19. března 2024 návrh schválil také Výbor pro právní záležitosti Parlamentu EU a Parlament přijal konečné znění dne 24. dubna 2024. Hlavními změnami oproti dřívějším verzím bylo vypuštění ustanovení o přezkumu pro následné zahrnutí navazujících činností ve finančním sektoru a snížení počtu společností spadajících do oblasti působnosti.

Oblast působnosti a provádění

Oproti dohodě ze 14. prosince 2023 byly zvýšeny prahové hodnoty pro společnosti a byly odstraněny tzv. vysoce rizikové oblasti. Podle neoficiálních odhadů Somo[2 ] , Centra pro výzkum nadnárodních korporací, se tak počet dotčených společností snížil o 67 %. S kritérii schválenými v prosinci by do oblasti působnosti spadalo 16 389 společností. Naproti tomu s konečnými kritérii bude směrnicí CS3D přímo dotčeno pouze 5 421 společností, tj. 0,005 % všech společností v EU.

Podrobnosti naleznete v následující tabulce:

Činnostní řetězec versus dodavatelský řetězec a hodnotový řetězec

Oblast působnosti směrnice o dodavatelském řetězci byla rovněž omezena. Původně návrh Komise EU předpokládal povinnosti náležité péče v celém hodnotovém řetězci, tj. od "kolébky až po hrob" výrobku. Nyní tzv. řetězec činností pro navazující činnosti sahá pouze k zákazníkovi, aniž by byl zákazník zahrnut. V případě předcházejících činností jsou zahrnuti nejen přímí dodavatelé, ale společnosti mají také povinnosti náležité péče vůči dodavatelům úrovně 2 až N, přičemž se zaměřují na nejzávažnější rizika a rizika s nejvyšší pravděpodobností výskytu (čl. 6 odst. 1a).

Náležitá péče a provádění

Dotčené společnosti budou muset zavést přístup hloubkové kontroly, který zohlední následující body:

• Povinnosti náležité péče musí být začleněny do politik a systémů řízení rizik a společnosti musí mít vlastní politiku náležité péče (čl. 5 odst. 1).
• Politika povinností náležité péče musí být vypracována po konzultaci se zaměstnanci (čl. 5 odst. 1a) a revidována nejméně jednou za dva roky nebo podle potřeby (čl. 5 odst. 2).
• Součástí politiky je kodex chování, který popisuje provádění preventivních a nápravných opatření (čl. 5 odst. 1b).
• Povinnosti náležité péče mohou plnit mateřské společnosti skupiny za celou skupinu (čl. 4a).
• Společnosti budou povinny provést analýzu rizik (čl. 6) a stanovit priority rizik (čl. 6a).
• K ověření preventivních opatření lze využít nezávislé auditory; preventivní opatření lze realizovat také prostřednictvím účasti v iniciativách více zainteresovaných stran (čl. 7).
• Nápravná opatření musí ukončit skutečné nepříznivé dopady (čl. 8).
• Zúčastněné strany musí být zapojeny do analýzy a stanovení priorit, preventivních a nápravných opatření, jakož i do vývoje kvalitativních a kvantitativních klíčových ukazatelů výkonnosti (čl. 8d).
• Postupy pro podávání stížností musí být veřejně přístupné (čl. 9).
• Povinnosti náležité péče musí být monitorovány s ohledem na jejich přiměřenost a účinnost (čl. 10).
• Od podávání zpráv o plnění povinností náležité péče lze upustit, pokud společnosti podávají zprávy v souladu s požadavky CSRD [3].

Platné úmluvy a zákazy pro dotčené společnosti

V části I přílohy jsou uvedena konkrétní práva a zákazy, u nichž se má za to, že jejich nedodržování nebo porušování má negativní dopad na lidská práva, a v části II jsou uvedeny dopady na životní prostředí, na něž se směrnice vztahuje.

Kromě toho je katalog lidskoprávních povinností společností rozšířen o další práva a zákazy, jako je zákaz svévolného nebo nezákonného zasahování do soukromého života (článek 17 Občanského paktu OSN), právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání (článek 18 Občanského paktu OSN) nebo zákaz omezování přístupu pracovníků k přiměřenému bydlení. Kánon zákazů měřitelného poškozování životního prostředí rozšiřuje dalších sedm mezinárodních úmluv, například Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD) z roku 1992, Washingtonská úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) z roku 1973 a Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, z roku 1987.

Zmírňování změny klimatu a interní implementace ve společnosti

Kromě rozšířeného seznamu zákazů na ochranu životního prostředí musí společnosti v souladu s požadavky CSRD definovat a provádět každoročně aktualizovaný plán přechodu, kterým zajistí ("prostřednictvím nejlepšího úsilí"), aby jejich obchodní model a strategie byly slučitelné s přechodem na udržitelnou ekonomiku a omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou. CS3D předpokládá, že společnosti, které předloží plán přechodu na ochranu klimatu v souladu s články 19a, 29a nebo 40a směrnice (EU) 2013/34, splnily svou povinnost (článek 15).

Ustanovení, které spojovalo plán přechodu s odměňováním členů výkonné rady, bylo vypuštěno.

Občanskoprávní odpovědnost za porušení povinností péče

Článek 22 směrnice CS3D stanoví občanskoprávní odpovědnost společností, pokud úmyslně nebo z nedbalosti poruší povinnost přijmout preventivní a nápravná opatření. Postižené strany, které byly porušením povinnosti postiženy, mohou požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti do pěti let. To neplatí, pokud škodu způsobil obchodní partner v řetězci činností. Nevládní organizace mohou požadovat náhradu škody jménem postižené strany. Členské státy by měly zajistit, aby náklady na právní zastoupení nepředstavovaly překážku. Za předpokladu, že žalobce věrohodně prokáže svůj nárok, může soud nařídit společnosti, aby zveřejnila důkazy, které má pod kontrolou.

Výhled a provedení do vnitrostátního práva

Směrnice musí být provedena do vnitrostátního práva do dvou let od jejího zveřejnění v souladu s čl. 30 (1). Aplikace bude probíhat postupně v závislosti na velikosti a ročním obratu. Podrobnosti naleznete v následující tabulce:

^[1] Usnesení předsednictva FDP, Berlín, 15. ledna 2024, dostupné na https://www.fdp.de/sites/default/files/2024-01/2024_01_15_praesidium_eu-lieferkettenrichtlinie-stoppen-buerokratie-burnout-verhindern_1.pdf (přístup 18. března 2024).

^[2] SOMO, Centrum pro výzkum nadnárodních společností, dostupné na https://www.somo.nl/ (přístup 18. 3. 2024).

^[3] Směrnice (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014 a směrnice 2004/109/ES, 2006/43/ES a 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv o udržitelnosti podniků.