Oběhové hospodářství na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU
Oběhové hospodářství v Německu
Národní strategie oběhového hospodářství (NKWS) německé vlády má v Německu spojit cíle a opatření pro oběhové hospodářství a zachování zdrojů ze všech stávajících strategií tak, aby bylo možné dosáhnout snížení požadavků na primární suroviny stanovené v koaliční dohodě. Zároveň by NKWS měla rozhodujícím způsobem přispět ke snížení znečištění životního prostředí, ochraně biologické rozmanitosti a ochraně klimatu.
Například v primárním průmyslu mají být emise skleníkových plynů a spotřeba energie výrazně sníženy prostřednictvím zvýšené recyklace a využívání druhotných surovin. Je tomu tak proto, že většina emisí skleníkových plynů nevzniká při výrobě, ale při těžbě surovin. Současně by NKWS v Německu měla významně přispět k zajištění dodávek surovin, jako jsou vzácné zeminy, a snížit tak závislost na dovozu surovin.
Akční plán EU pro oběhové hospodářství
Evropská komise zveřejnila svůj nový Akční plán oběhového hospodářství (CEAP) již v březnu 2020. Jedná se o důležitou součást evropské Zelené dohody, evropského programu pro udržitelný růst. "Cílem přechodu EU na oběhové hospodářství je snížit tlak na přírodní zdroje a vytvořit udržitelný růst a pracovní místa," uvádí se v tiskové zprávě Evropské komise. Plán je považován za nezbytný předpoklad pro dosažení cílů EU v oblasti klimatické neutrality a zastavení úbytku biologické rozmanitosti.
Akční plán EU obsahuje iniciativy v průběhu celého životního cyklu výrobku. Zaměřuje se na design výrobků, podporu procesů oběhového hospodářství a udržitelné spotřeby, předcházení vzniku odpadu a zadržování použitých zdrojů v rámci hospodářství EU. Toho má být dosaženo jak legislativními, tak občanskými opatřeními.
Oběhové hospodářství v kontextu normalizace
Německá vláda se domnívá, že rychlý přechod od v současnosti převládajícího lineárního hospodářství k fungujícímu oběhovému hospodářství je nezbytný pro dosažení cílů formulovaných v Zelené dohodě a Národním zákoně o ochraně klimatu 2021, resp. jeho revizi v roce 2023. Zásadní roli by přitom měla hrát standardizace procesů a výrobků.
DIN (Německý institut pro standardizaci), DKE (Německá komise pro elektrotechniku, elektroniku a informační technologie) a VDI (Svaz německých inženýrů) proto společně s odborníky z průmyslu, vědy, veřejného sektoru a občanské společnosti vypracovaly "Německý plán standardizace" týkající se oběhového hospodářství.
Záměrem tohoto akčního plánu je vytvořit základ pro normy a standardy v celém hodnotovém řetězci a umožnit tak především praktické uplatňování oběhového hospodářství. Jádrem plánu je sedm kritických oblastí, u nichž se standardizace hodnotového řetězce založená na udržitelnosti jeví jako obzvláště potřebná a které vycházejí ze stěžejních témat akčního plánu EU pro oběhové hospodářství:
- Digitalizace, obchodní modely, řízení
- elektrotechnika, informační a komunikační technologie
- Baterie
- Obaly
- Plasty
- Textil
- Budovy a obce
Pro tato klíčová témata již existuje přibližně 2 100 jednotlivých norem. Všechny mohou být relevantní pro oběhové hospodářství a nyní se na ně znovu nahlíží s ohledem na toto téma. Bylo také identifikováno pět zastřešujících témat napříč všemi odvětvími, která lze rozvíjet pomocí norem a environmentálních standardů:
- Posuzování udržitelnosti
- Prodloužení životnosti
- Digitální pas výrobku
- Recyklovatelnost
- Konec odpadu